Pokud poskytnete lidem prostředky,a oni použijí svoji přirozenou schopnost a zvědavost, vymyslí věci, které vás překvapí mnohem více, než byste kdy očekávali.
Bill Gates

Tisková zpráva - 3.3.2014

Vyhraje opět lobbying komerčních pojišťoven?

Ve středu 5. března proběhne schůze Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny. Výbor má vyjádřit své stanovisko k široce diskutované novele zákona o pobytu cizinců. Podoba novely, jak je Výboru předkládána, neřeší například vyloučení legálních migrantů z veřejného zdravotního pojištění. Ti jsou tak odkázáni pouze na nevýhodné komerční pojištění. To dlouhodobě kritizují nevládní organizace, řada odborníků, vedení České lékařské komory nebo úřad Ombudsmana. Od konce minulého roku je navíc tento zákon i navrhovaná novela v rozporu s evropským právem, jelikož Česká republika nestihla včas implementovat směrnici EU o jednotném povolení.
V prosinci minulého roku byla novela zákona o pobytu cizinců[1] po vlně kritiky z řad odborníků[2] poslána k projednání do výborů Poslanecké sněmovny. Nyní se dostává i do rukou poslanců z Výboru pro zdravotnictví, kteří se mají k novele vyjádřit 5. března. Jedním z hlavních důvodů, proč na sebe novela strhla pozornost, je skutečnost, že neřeší soustavně se opakující problémy týkající se komerčního zdravotního pojištění migrantů z tzv. „třetích zemí“ s dlouhodobým pobytem v ČR. „Komerční zdravotní pojistka je od samého základu koncipována tak, že není schopna plnit svůj účel – tedy zabezpečit migranty v případě zdravotních komplikací. Těmi nejvýmluvnějšími příklady z praxe jsou situace, kdy si migrant zdravotní pojištění řádně platí, ale při onemocnění je mu smlouva pojišťovnou svévolně vypovězena a léčba tak zůstane neproplacena,“ uvádí Petr Lang z nevládní organizace NESEHNUTÍ. Komerčním zdravotním pojišťovnám je tak umožněno podnikat za podmínek, na nichž vydělávají desítky miliónů korun ročně[3].
Na to opakovaně upozorňují nevládní organizace věnující se migraci i odborná veřejnost. „Od roku 2008 se toto téma vrací při každé novelizaci. Vždy se poukáže na problémy, které to přináší, ale stejně se to nikam neposunulo,“ vyjadřuje se k celé situaci právník Pavel Čižinský z Multikulturního centra Praha. Navzdory silné kritice a pádným argumentům ale hrozí, že Výbor pro zdravotnictví rozhodne opět ve prospěch komerčních pojišťoven. “Zájem na přijetí kvalitní právní úpravy zdravotního pojištění cizinců, která by byla v zájmu zdravotnictví, veřejných rozpočtů i samotných migrantů, totiž již v minulosti opakovaně převážil lobbying a zájmy komerčních pojišťoven,“ dodává Pavel Čižinský.
Nevyhovující situace měla být částečně vyřešena směrnicí EU[4], jež měla být zavedena do právního řádu ČR do 25. 12. 2013. Ta zároveň přiznává části migrantů s dlouhodobým pobytem nárok na rovné zacházení v oblasti sociálního zabezpečení. „Česká republika  stále tuto směrnici nepřijala. Nastává tak situace, kdy je česká legislativa vlivem nezavedení směrnice ve stanoveném termínu v rozporu s právem EU, což může vést jak k sankcím ze strany EU, tak k žalobám ze strany diskriminovaných migrantů,“ konstatuje Pavel Čižinský.
Smysluplné řešení spočívá v zahrnutí migrantů ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem do systému veřejného zdravotního pojištění, kde nemůže docházet k excesům, kterých jsme svědky u komerčního zdravotního pojištění. Navíc bychom mohli očekávat nemalou finanční injekci do systému veřejného zdravotního pojištění, jelikož většina migrantů jsou mladí a zdraví lidé, kteří lékařskou péči zpravidla nepotřebují,“ dodává Elena Tulupova z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. „Zůstává tedy otázkou, zdali se najde 5. března dostatek politického vůle, která by se konečně odhodlala k řešení tohoto palčivého problému,“ uzavírá situaci Petr Lang z NESEHNUTÍ

Doplňující informace


Kontakty:

 


[1] Sněmovní tisk č. 30 je dostupný na http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=30
[2]
Například prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek   či Mgr. Helena Hnilicová, Ph.D. z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
[3] Například roce 2011 činil úhrn pojistného vybraného těmito pojišťovnami více než 870 milionů Kč, z čehož pouze 22 % bylo vynaloženo na proplacení léčby pojištěnců, oproti 63 % prostředků vykázaných pojišťovnami jako provozní náklady. Blíže viz Hnilicová, Dobiášová, Čižinský et al.: Analýza komerčního zdravotního pojištění cizinců, dostupná na http://zdravotnipojistenimigrantu.cz/
[4]
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU